Velikonoční překvapení - DOPRAVA ZDARMA!

Máme tu Velikonoce, pro většinu lidí symbol toho, že konečně začíná jaro, končí zima a nastává nové radostné období. A abychom toto potěšení ještě umocnili, připravili jsme si pro Vás  DOPRAVU ZDARMA NA VŠE a článek o Velikonocích.

 

DOPRAVA ZDARMA na Velikonoční svátky.

Pro poštovné zadarmo si stačí nakoupit ve dnech od 15.04.22 do 18.04.22 v košíku zvolit dopravce Zásilkovna – výdejní místo a překročit hodnotou své objednávky 500 Kč.

 

Velikonoce jsou tradicí, která by se měla zachovávat. Svatý týden či Pašijový týden (z lat. Passio – utrpení) si křesťané připomínají poslední dny Ježíše Krista na Zemi, jeho smrt a následné vzkříšení.

Svatý týden:

Květná neděle – připomíná příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma, pojmenování Květná neděle se odvíjí od toho, že jej lidé vítali květy. Jsou zdobeny také kostely a domácnost květy, u nás se používají kočičky nebo vrbové větvičky. Na Květnou neděli by se rovněž měly oblékat nové hezké šaty, aby celý rok kvetl!

Modré pondělí – Velikonoční Modré pondělí, je symbolem volného dne, kdy lidé nepracovali a kostely se zdobily modrými látkami/suknem. Den má být ve znamení odpočinku a nabírání sil na nadcházející dny, kdy se schylovalo k velkému úklidu domácnosti.

Šedivé/Žluté úterý – šedivá barva reprezentuje nepořádek v domácnosti jako prach či pavučiny. Hospodyně tyto dny věnovala úklidu domácnosti, vymetání nepořádku a mytí oken. Žlutá barva symbolizuje boží světlo.

Škaredá středa – také sazometná, v tento den se vymetaly komíny od sazí. Tento den připomíná zradu Ježíše Jidášem, právě proto škaredá středa. Ze které vzešla lidová pověra, že bychom se v tento den neměli mračit, jinak nám to zůstane po celý rok.

Zelený čtvrtek – v tento den probíhala Ježíšova poslední večeře. Jedla se zelená jídla, jako zelí, špenát, kopřivy nebo hrách, to mělo zaručit zdraví na celý rok. Velikonoční zvyk se zachovává dodnes, říká se, že bychom měli sníst alespoň něco zeleného, u nás se čepuje v některých hospodách také zelené pivo. Říká se, že v tento den se nemá nikomu nic půjčovat a s nikým se nehádat. Odměnou má být, že by se vám měly hádky vyhýbat. V tento den se také třáslo stromy, které následně měly více úrody. Pečou se jidáše, kdo snědl jidáše, měl být zdravý.

Velký pátek – Tento den je připomínkou utrpení (pašijí) a smrti Ježíše Krista na kříži. V lidových pověrách se spojuje s magickými silami. Nemá se prát prádlo a dále se „nesmí hýbat se zemí“, tedy kopat, zasévat a podobně.

Bílá sobota – Bílá barva je znakem čistoty a zároveň může připomínat roucha křtěnců. Tradičně na Bílou sobotu probíhalo pečení beránka, mazance, a jiných dobrot. Odpoledne měl každý mít na sobě něco nového, aby ho nepokakal beránek.

Neděle Boží hod – křesťané oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V tento den se nepracovalo, ani se nemylo nádobí. Na stole nesměly chybět dobré pokrmy, jako klobása nebo nádivka.

Červené pondělí – Velikonoční pondělí je plné zvyků a tradic. Některé se slaví dodnes, jiné už jsou spíše jen minulostí. V každém regionu se obyčeje mohou trochu lišit. Českou a slovenskou raritou je pomlázka – tradice, kdy muži šlehají ženy, pomocí spleteného proutí nazývaného taktéž pomlázka, tatar či šlahačka… (na Moravě a v českém Slezsku je názvosloví bohatší). Existence tohoto zvyku sahá až do 14. století, slovo pomlázka je spojováno s výrazem omlád – mrskání/koledování/šlehání má zajistit mládí, zdraví a plodnost ženy. Ty za to muže odměňují malovanými kraslicemi.